Staroměstské náměstí
| |||
|---|---|---|---|
 Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Staré Město | ||
| Poloha | 50°5′15″ s. š., 14°25′17″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Denominace | 1895 | ||
| Pojmenováno po | Staré Město | ||
| Starší názvy | Staré tržiště Staroměstský rynk Velké Staroměstské náměstí Velké náměstí | ||
| Další údaje | |||
| Kód památky | 38169/1-16 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | ||
| Kód ulice | 470244 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Velký Rynek, německy Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.
Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Na náměstí stojí pomník mistra Jana Husa a Mariánský sloup. Renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.
Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]
V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 28 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.
V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, byl stržen mariánský sloup z roku 1650, který byl obnoven roku 2020.
Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště, 27 bílými kříži.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.
Na Staroměstském náměstí se 21. února 1948 konala demonstrace, při které promluvil Klement Gottwald z balkónu paláce Kinských. Později se fotografie a balkon na Staroměstském náměstí, asi mylně, spojily s jeho známým projevem „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ z 25. února, který symbolicky zahájil období komunistické vlády (Vítězný únor). Ve skutečnosti však 25. února řečnil z improvizované tribuny na korbě nákladního vozu na Václavském náměstí.[2][3]
Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[4][5]
V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno. Na podstavci sousoší Jana Husa vybuchla 2. června 1990 bomba, která zranila osmnáct lidí, její původce není znám.[6]
21. století[editovat | editovat zdroj]
O úpravách a celkové revitalizaci náměstí se diskutuje už více než 100 let.[7] Uvažuje se o dostavbě radniční budovy, o obnovení Krennova domu či Krocínovy kašny.
V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstského náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv. city bloky) jako ochrana proti terorismu.[8] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městské policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.[9]
Roku 2020 byl obnoven Mariánský sloup. Po dřívějším zamítnutí roku 2017,[10] v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy instalaci Mariánského sloupu schválilo a v srpnu 2020 byl vysvěcen.[11] V 21. století se na náměstí odehrává také mnoho demonstrací.
Významné budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]
Staroměstská radnice[editovat | editovat zdroj]
Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela a roku 1490 ho upravil hodinář mistr Hanuš. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.
Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).
Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Novogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.
Další objekty[editovat | editovat zdroj]
- Týn
- Pomník mistra Jana Husa
- Kostel svatého Mikuláše
- Kostel Matky Boží před Týnem
- Palác Kinských
- Dům U Kamenného zvonu
- Týnská škola
- Pražský poledník
- Mariánský sloup
- Dům U Bílého jednorožce
- Dům U Kamenného beránka
- Dům U Lazara
- Dům U Měny
- Štorchův dům
- Dům U Zlatého slona
- Dům U Minuty
- Dům U zlatého rohu
- bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora
- bývalá Pražská městská pojišťovna – v současnosti budova Ministerstva pro místní rozvoj
- Dům U Černého anděla
- Dům Vilímkovský
- Dům U Vola
- Dům U Červené lišky
Trhy[editovat | editovat zdroj]
O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Na vánoční trhy je zde vystaven vánoční stromek a také hudební pódium, jsou to návštěvností největší vánoční trhy v Česku, navštěvovány jsou statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[12]
Okolní ulice a náměstí[editovat | editovat zdroj]
- Celetná ulice (první část královské cesty)
- Pařížská třída
- Dlouhá třída
- Týnská
- Malé náměstí
- Železná ulice
- Náměstí Franze Kafky
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ popraviště z roku 1621. www.www.kralovskacesta.cz [online]. [cit. 2015-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-12.
- ↑ Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Únor 1948 v Praze - Muzeum Prahy. muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-07.
- ↑ FROLÍK, Jan. Výbuch na Staroměstském náměstí 7. listopadu 1962. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2006, čís. 4, s. 43–61. Dostupné online. ISSN 1214-4274.
- ↑ Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel [online]. iDnes. Dostupné online.
- ↑ Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel. iDNES.cz [online]. 2015-06-02. Dostupné online.
- ↑ Projekty dostavby Staroměstského náměstí — Z metropole. Česká televize [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Staroměstské náměstí obklopily betonové bloky, budou bránit terorismu. iDNES.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Památkářům se nelíbí zátarasy. Je potřeba koncepční řešení, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-09-21 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Zastupitelé odmítli Mariánský sloup. Rozděluje Pražany, místo aby je smiřoval. Pražský deník [online]. 2017-09-14. Dostupné online.
- ↑ Na Staroměstském náměstí začne stavba repliky mariánského sloupu. Pražský patriot [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz - Vánoční trhy na Staroměstském náměstí končí, strom využijí v zoo
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Staroměstské náměstí, s. 982–1019.
