Lékaři z Dětské nemocnice v Philadelphii oznámili, že během nadcházejících dvou let chtějí zahájit testování umělých děloh na lidských embryích. V současné době o tom jednají s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Jestli bude jejich výzkum úspěšný, mohlo by to silně ovlivnit gynekologicko-porodnickou oblast a dokonce i lidskou evoluci.
Carlo Bulletti z Yaleovy univerzity v loňském rozhovoru pro Vice prohlásil, že dopadnou-li tyto zamýšlené klinické studie dobře, první plně funkční umělé dělohy nejspíš budou k dispozici nejpozději do 10 let.
Britský deník Metro upozornil, že dotyčná zařízení by mohla pomoci předcházet mnoha zdravotním komplikacím spojeným s těhotenstvím a porodem – tedy samozřejmě za předpokladu, že budou efektivní a bezpečná.
„Kdyby byl plod v umělé děloze, bylo by možné se k němu dostat a kontrolovat jeho životní prostředí aniž by byla omezena autonomie ženy,“ konstatovala filosofka Anna Smajdor z Univerzity v Oslu. „Takže v některých ohledech to může být pro plod skutečně přínosné.“
Co se týče výše zmíněné evoluce: umělé dělohy skutečně mají potenciál změnit způsob, jakým se vyvíjíme. „Víme, že omezení lidské dělohy a pánve působí jako brzda na velikost lidského mozku a lebky,“ vysvětlila Smajdor. „Pokud bychom byli osvobozeni od potřeby narodit se běžným způsobem, mohli bychom otevřít cestu nové evoluční trajektorii.“
