„Nemám seno. Budu ho muset koupit, ale balík už místo pěti stovek stojí patnáct set. Buď budete za ustájení koně platit víc, nebo si najděte něco jiného. Možná by stálo i za zvážení to ukončit. Váš kůň je starý a žádnou práci už neudělá.“
I takové drsné řešení si před pár dny vyslechla majitelka jedenadvacetiletého valacha z Královéhradeckého kraje. Jako jednu z možností, tedy dát koně na jatka či ho uspat, jí to navrhl majitel stájí. Sám se bude zbavovat dvou koní. On je kvůli suchu prodá. Z deseti hektarů svých luk posekal při druhé seči čtyři a přivezl zpátky čtyři balíky.
„První seč je v závislosti na lokalitě asi o deset až dvacet procent nižší oproti normálu, druhá seč je na řadě míst téměř neexistující. Seno z druhé seče chybí a řada zemědělců spotřebovává zásoby, které si původně vytvářeli na zimu,“ potvrdil tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal. „U některých členů našeho svazu jsou propady produkce pícnin okolo třiceti až padesáti procent,“ dodal za Zemědělský svaz ČR předseda Martin Pýcha.
Klimatolog: Modely jsou hodně pesimistické, sucha budou stále častější |
Ze zdánlivě dostupného artiklu se stává nedostatkové zboží, jehož cena se vyšvihla na úroveň cen z loňské zimy. Tedy doby, kdy bývá seno běžně nejdražší. Částka od čtyř do šesti set za balík se místy zvýšila na patnáct stovek a mnoho chovatelů si nemůže dovolit seno na zimu koupit.
„Pokud později vůbec budeme mít seno, je možné, že bude ještě dražší,“ odhadl vývoj na zimní měsíce majitel stájí v Dobroníně na Jihlavsku Martin Křižan, který seno obstarává pro dvacet čtyři koní a také prodává. „Vyčerpaly se i předloňské zásoby. Je totálně vybrané v celé republice.“ Nedostatek krmiva je i v Německu či Polsku, a není ho tedy odkud dovážet. K tomu je i méně slámy.
Z obav, aby bylo v zimě čím krmit, proto zemědělci uvažují o redukci stád. „Tato možnost je velmi pravděpodobná,“ potvrdil Doležal.
A někteří už začali. Patnáct telat dal v těchto dnech na jatka Vladimír Hrach z Vlastějova u Hartmanic na Šumavě. Běžně má z obou sečí 400 balíků sena, letos 133. „Děláme výkrm. Býčky, kteří by tady byli do března, už teď za horší cenu dávám pryč, abych přežil. Do jateční velikosti bych je nedokrmil,“ řekl Hrach, jehož stádo čítá 47 kusů.
Obětí sucha se však nejspíš stanou i někteří koně. Na facebookových fórech se už začínají objevovat dotazy na výkupní ceny za koně a jejich jateční výtěžnost. „Z důvodu sucha a nedostatku krmení na zimu je budu dávat z hospodářství pryč,“ napsal například Jiří M. ve skupině Chov hospodářských zvířat new, který chce dát na jatka dvě kobyly. Mezi chovateli se také objevují obavy, že v zimě výrazně klesne prodejní cena koní, čehož využijí překupníci, kteří je následně prodávají na jatka třeba do Polska.
Tráva zasychá. Všude, kam se podíváte
Na jižní Moravě – na Znojemsku, Břeclavsku či Hodonínsku – už louky prakticky „neexistují“. Špatné je to v severních a středních Čechách a v příhraničí u chovatelů masného skotu. „Dle studie, kterou si nechal zhotovit Státní pozemkový úřad, je v České republice ohrožena suchem zhruba polovina zemědělské půdy,“ řekl Pýcha.
„Na vině může částečně být i nepatrné navýšení stavů dobytka, ke kterému v posledních letech u některých chovatelů došlo se záměrem naplnit dotační podmínky pro vyšší podporu v méně příznivých oblastech,“ doplnil Doležal z Agrární komory.
Požáry kvůli suchu hrozí už v deseti krajích, ochladit by se mělo v neděli |
Situaci se senem navíc zhoršuje fakt, že v normálně vlhkých letech se dobytek či koně touto dobou běžně pasou, často až do konce září. Pak se začíná krmit senem. Jenže letos už na loukách nic k pasení není, takže seno se zvířatům dává skoro o dva měsíce dřív. Chovatelé zatím krmí z loňských zásob. Někteří však už i z letošní červnové seče, tedy senem, které mělo zůstat na zimu.
„V létě jsme loni zkrmili čtyři balíky, letos už sedmnáct,“ konstatoval chovatel koní Martin Křižan, který pro svá zvířata ročně potřebuje asi dvě stě osmdesát balíků.
Kvůli senu tak zdražuje i ustájení koní, někde o pět set, jinde až o patnáct set korun za měsíc. V některých stájích už si majitelé shánějí seno pro koně sami, jinak by si je museli odvézt.
Chovatelé teď budou muset najít jiné možnosti, co zvířatům v zimě do žlabů nasypat. „Pokud pěstují kukuřici na zrno, změní plán a posekají ji na krmení. Ti, kdo mají bioplynové stanice, budou hledat náhradu za kukuřici, tu nechají pro zvířata, případně budou výkon bioplynek snižovat,“ vyjmenoval možnosti Pýcha.
U koní se nabízí ječmen a oves. Krmit ale přes zimu koně pouze takzvaným jádrem nelze, a tak se při nedostatku sena takzvaně „nastavuje“. To znamená, že se seno smíchá s ječmennou nebo ovesnou slámou. „Sláma ale může nahradit jen jednu pětinu krmiva,“ vysvětlil Křižan.
Méně je i slámy
Jenže potíž je v tom, že méně je i slámy. Rostliny totiž kvůli nedostatku vláhy „investovaly“ energii do zrna, obilí je tak kratší, někde až poloviční. Vyrobí se tak méně balíků a ty jsou dražší. „Balíky, které se loni prodávaly za tři čtyři stovky, teď vezu za šest set,“ řekl Křižan.
Ministerstvo zemědělství je podle mluvčího Václava Tampíra připraveno zemědělcům důsledky sucha kompenzovat, záleží však na vládě, ta totiž o odškodnění pro letošní rok musí nejprve rozhodnout.
Sucho se opět zhoršilo, nedostatek vláhy sužuje většinu republiky |
„Ministerstvo zemědělství má připraven Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství a je připraveno program opětovně otevřít,“ řekl Tampír a odmítá spekulovat o dopadu současného sucha na úrodu, neboť není jasné, jak sklizeň nakonec dopadne. Případnou pomoc resortu zemědělství potvrdil i Jan Doležal z agrární komory, domnívá se však, že ministerstvo nejspíš nebude chtít pomoci chovatelům, kteří si nevytvořili zásoby a nyní by žádali o pomoc.
Připravuje se také nový program – Fond těžko pojistitelných rizik, tedy sucha či mrazů. Nahradil by každoroční rozhodování vlády, zda se následky počasí kompenzovat budou, či nikoli. Přispívat by do něj měli jak zemědělci, tak stát. Počítá se s šesti sty miliony ročně.
„Zpětná výplata pomoci by byla podmíněna povinným komerčním pojištěním,“ přidal detaily Tampír s tím, že platba by byla řádově ve stokorunách za hektar podle druhu plodiny. Za speciální plodiny jako chmel by zemědělec dostal více. „Zemědělci uvažují i o zařazení mléka, pět haléřů na litr, přičemž fond by v tomto směru umožňoval mimořádné kompenzace při propadu ceny pod určitou stanovenou úroveň,“ uzavřel Tampír.
Vedrem trpí i další zvířata. Psi hledají záchranu ve vodě:
